Kastrace je normální – MCELSKÝ ZPRAVODAJ V./2020

MCELSKÝ ZPRAVODAJ V./2020

Vážení spoluobčané,

rád bych zmínil téma, které se tak trochu týká nás všech. Jedná se totiž o kočky, naše domácí mazlíčky konkrétně pak o jejich kastraci. Nejprve je třeba pochválit spoustu našich občanů, kteří již tuto nezbytnou podmínku humánního chovu chápou a bez problémů ji svým mazlíčkům dopřejí. Těm, kteří ji z různých důvodů neuznávají, bych celou problematiku rád více objasnil.Nejprve trochu čísel. Nekastrovaná kočka může porodit zhruba 6 potomků dvakrát ročně, během svého života tedy přivede na svět kolem 100 koťat. Díky tomu, že v České republice žije zhruba 2 000 000 koček, přijmou útulky ročně kolem 35 000 koťat. To jsou ty „šťastnější“. Spousta koťat od toulavých koček je zklikvidována jinými zvířaty, případně zemře na nemoci nebo hlady. Koťata umírají většinou několik dní a velmi bolestivě. Kočky mají dále jiný cyklusnež například psi a jsou uzpůsobené při říji zabřeznout. Pokud se to ovšem neděje, tělo kočky se neumí vyrovnat s opakovanými hormonálními výkyvy a důsledkem jsou například záněty dělohy nebo nádory na vaječníku. Kastrace je tedy preventivní zákrok nejen kvůli rozmnožování, ale také kvůli zdravotním následkům. Jedná se o rutinní zákrok, po kterém je kočka i kocour schopná zhruba po jednom dnu samostatného fungování. U koček není většinou nutná ani další návštěva veterináře kvůli odstranění stehů, protože ty jsou vstřebatelné. Nejvhodnější dobou pro kastraci je pak ukončení pohlavního vývoje což je v 6-ti měsících života. Existují samozřejmě výjimky, ale tam je na místě domluva s veterinářem.Ještě pro úplnost bych samozřejmě doplnil, že část lidí problém řeší likvidací koťat po narození. Pokud je toto krajní řešení opravdu nutné (nechci tu moralizovat, stát se v životě může cokoliv) pak je třeba vždy řešit s veterinářem. Usmrcení koťat například utopením je vnímáno jako týrání zvířete zvláště surovým a trýznivým způsobem a hrozí za něj dokonce trest odnětí svobody (§ 302 trestního zákoníku 40/2009 Sb.).

O kastraci koček koluje několik mýtů – dovolte mi je představit včetně popisu skutečnosti:

  • Mýtus č. 1: Kastrace je proti přírodě.My lidé používáme antikoncepci a léky, provádíme operace, zachraňujeme jedince, kteří by v běžné přírodě zahynuli. Tohle ale příroda nedělá, tento argument je alibistickým zdůvodněním vlastní nechuti problém řešit. Pokud nepoužíváte léky, antikoncepci, auto, elektřinu ani mobil a pakano, pak můžete prohlásit, že kastrace je proti přírodě.
  • Mýtus č. 2: Kočka by měla mít před kastrací koťata.Veterinární lékaři jsou opačného názoru.Praxe ukazuje, že nejlepší čas na kastraci kočky je ještě před první říjí, která se obvykle objevuje kolem 6.měsíce stáří kočky.
  • Mýtus č. 3: Chudák kocour, ať si užije.Kocour nebo kočka si změny po kastraci ani nevšimne. Množí se výhradně z důvodu zachování druhu, pudově. Kocouři nejsou „tátové“ v lidském slova smyslu a nejsou schopni rozeznat, že koťata jsou jejich potomci. Na rozdíl od lidí nemají zvířata žádnou představu o své sexuální identitě a jejich touhy jsou pouze výsledkem produkce hormonů, proto kastrované kočky ani kocouři netrpní žádnou emocionální krizí.
  • Mýtus č. 4: Máme kocoura –nás se kastrace netýká.Jeden z nejvíce úsměvných a současně nejrozšířenějších mýtů. Váš kocour se může stát otcem i více než 40 koťat ročně! Více k tomu také v bodě 7.
  • Mýtus č. 5: Pro všechna naše koťata najdu nový domov.Každé vaše kotě, kterému najdete nových domov, bere příležitost jednomu kotěti z útulku. Vámi darované kotě nebo jeho potomcimohou navíc v útulku skončit také. Pokud tedy víte o dobrých zájemcích toužících po kotěti, pošlete je právě do útulku. Pomůžete koťatům v útulku a nebudete muset přemlouvat všechny kamarády, kolegy a známé, aby si kotě vzali.
  • Mýtus č. 6: Kočky začnou po kastraci lenivět a tloustnout.Pravdou je, že některé kočky takto dopadnou, ale hlavním důvodem je, že je jejich majitelé krmí až příliš. Kočka se totiž po kastraci méně toulá a více se drží kolem domu a má tedy možnost pravidelné stravy. Pokud tedy vaše kočka má tyto příznaky, tak jí prostě snižte příjem kalorií. Kočce to jedině prospěje.
  • Mýtus č. 7: Chování kočky se po kastraci změní.Ano, chování se změní, a to k lepšímu. Kastrovaní kocouři se méně toulají, vymizí potřeba značkovat teritorium a odpadnou projevy říje, jako jsou pouliční boje. Také kočky nemají zájem o množení, a proto méně cestují po svém okolí. Výsledkem je pak méně přenosných chorob, tržných ran a dalších zranění, které vedou k návštěvám veterináře. Kastrované kočky mají delší průměrnou délku života, drží se více doma, jsou přítulnější, mazlivější a klidnější.
  • Mýtus č. 8: Kastrace je moc drahá.

Tento bod trochu rozvedu. Náklady na kastraci jsou ve srovnání s náklady za celoživotní péči zanedbatelné-kastrace kocoura stojí 550,-Kč a kastrace kočky pak 1 050,-Kč. V případě nedostatku finančních prostředků a snahy pomoci zvířeti v nouzi je možné kontaktovat kastrační program Feliti na stránkách www.feliti.cz. Zde je možné domluvit úhradu tohoto úkonu. V našem okolí provádí kastrace (a spolupracuje i s programem Feliti) například MVDr. Jana Knytlová (Boleslavská třída 416/17, Nymburk 28802; www.veterina-knytlova.cz). Kontaktní údaje zde neuvádím z propagačních důvodů ale proto, že díky výše uvedenému má skutečně možnost pomoci každý z nás.Mýtus č. 9: Kocouři mají po kastraci problémy s močovou trubicí.Hlavní roli při vzniku tohoto problému hraje hlavě levné krmivo, které je plné obilí, dochucovadel, barviv a zejména vysokého množství soli. Právě sůl pak negativně působí na ledviny, složení moči a následně způsobuje problémy s močovou trubicí.Na závěr ještě jednu poznámku k často tradovanému argumentu, že kočka ješelma a postará se o sebe sama. Nejprve znovu připomínám, že kotě narozené ve volné přírodě čelí spoustě nebezpečí od predátorů až po různé přenosné či geneticky podmíněné nemoci. Pokud dospěje a setká se s lidmi, kteří ho krmí sporadicky protože například přestalo bavit děti nebo odjedou na zimu do města, pak se začne chovat opravdu jako predátor. Totiž i dobře živená kočka je stále šelma a má sklon lovit. Vyjadřuje tím vděk majiteli a zajímavé je, že domů přinese jen zhruba třetinu úlovků. Pokud je pro ni lov hlavní možností obživy pak likviduje nejen hlodavce, ale i malé zajíce či ježky, plazy, ještěrky a zejména ptáky. Při lovu ptáků je schopná ulovit nejen mladé či oslabené ale i dospělé jedince, například když shání potravu a ztrácejí díky tomu ostražitost. A jen pro představu jedna kočka uloví průměrně jednoho ptáka za týden -tedy i kdyby u nás lovil jen 1 000 000 koček je to za rok 52 000 000 ulovených opeřenců. Díky likvidaci drobné lesní zvěře jsou pak toulavé kočky vnímány jako škodná a napříkladv roce 2017 bylo v ČR zastřeleno myslivci 11 000 koček (oproti například 360-ti. psům).Vážení čtenáři, děkuji Vám za přečtení. Doufám, že těm, kteří se na kastrace dívali skepticky, jsem pomocí těchto argumentů přinesl jiný pohled na věc. Mé poznatky nejsou navíc jen teorií –v průběhu let jsme se ujali několika koček stejně jako například moji rodiče a příbuzní. Nikdy nešlo o nákup koťat jako hračky pro děti,ale o postarání se o kočičky, kterým zemřeli majitelé či přišly březí nebo poraněné. Máme tedy stěmito úžasnými zvířaty dlouholeté zkušenosti a jejich chování po kastraci máme ověřené z praxe -pod vše co je zde napsáno se mohu s klidným svědomím podepsat. Rád bych také poděkoval za konzultace MVDr. Janě Knytlové a Aleně Pávkovéz Feliti, od kterýchjsem čerpal odborné informace týkající se kastrací.

S přáním příjemného podzimu

 

Petr Klouček