PROJEKT FELITI KASTRUJE – PŘÍBĚH č. 10068-10071
Další z příběhů, kde po zemřelém pánovi zbylo několik toulavých divokých kočiček, a ty se rozhodly hledat na sousední zahradě lidskou pomoc. Tyto měly štěstí, protože zde bydlela paní Markéta, a tak zde dostanou najíst, ale potom zase odejdou. Jsou velmi plaché nejdou ani pohladit, však pro jídlo se vrací pravidelně. Paní by byla moc ráda, kdyby se dál nemnožily, neboť jsou mezi nimi i kocourci, ale finanční prostředky na tolik kastrací chybělo. Jako první jsme společně vykastrovali zrzavého kocourka s kočičkou, následoval další kocourek, který nejde pochovat ani pohladit, ale nabaštit, to se chodí moc rád. Ten dostal jméno Flíček, protože se to k němu hodí. Čtvrtá šla na řadu nejdivočejší kočička, u níž si ani nebyla paní jistá pohlavním, tak jí říkali Úhelník, takže teď je to Uhelka. Královéhradecký kraj má dvě vykastrované kočičky a dva kocourky. Rádi jsme pomohli.
„Pokud i vám dává kastrace smysl, můžete nás podpořit
zde https://www.darujme.cz/kastrace“